Mgr. Lenka Polášková

Situace spojená s dlouhodobou nepřítomností dítěte nebo žáka z důvodu pobytu v zahraničí s rodiči či jinými zákonnými zástupci představuje v praxi škol specifickou situaci, která vyžaduje odlišné posouzení než běžnou absenci. Z hlediska platné právní úpravy nelze tuto situaci posuzovat v režimu omluvené nepřítomnosti, ale je nezbytné ji vykládat v kontextu ustanovení školské legislativy. Základní oporu představuje zákon č. 561/2004 Sb. (školský zákon).

Ten definuje specifické podmínky plnění povinné školní docházky v ustanoveních:

§ 38

§ 38a

§ 38b

Tato ustanovení popisují situace spojené s plněním povinné, školní docházky v zahraničí. Nicméně zvláštností je, že zde chybí oblast plnění povinného, předškolního vzdělávání, a proto můžeme tuto situaci posoudit jako explicitní. V takovém případě tedy rozhodovací pravomoc zůstává ve větší míře na řediteli školy.

Velmi důležitý je správné posouzení situace a její kvalifikace. Pokud dítě, nebo žák pobývá v zahraničí krátkodobě, typicky v řádu dnů až několika týdnů, lze jeho nepřítomnost řešit standardním způsobem jako omluvenou absenci. Jakmile však pobyt nabývá dlouhodobého charakteru, tedy zpravidla v rozsahu měsíců, není možné tento postup využít. V případě žáků základních škol se uplatní zvláštní režim plnění povinné školní docházky v zahraničí, který nelze zaměňovat s absencí. Škola v takovém případě žáka nadále eviduje, avšak jeho nepřítomnost neeviduje jako absenci, nýbrž jako zákonem předvídaný způsob plnění školní docházky mimo území České republiky. Tento přístup odpovídá metodickým výkladům Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a je rozhodující i z hlediska inspekční činnosti Česká školní inspekce.

Škola v takovém případě plní zejména evidenční roli. Ředitel školy bere na vědomí oznámení zákonného zástupce o pobytu žáka v zahraničí, přičemž rodič je povinen sdělit základní informace o délce pobytu, místě a způsobu vzdělávání. Škola nemá pravomoc tento pobyt schvalovat či zamítat, ale má v tomto směru kompetence požadovat doložení skutečnosti, že žák plní povinnou školní docházku odpovídajícím způsobem, například prostřednictvím docházky do zahraniční školy nebo jinou formou vzdělávání.

Po návratu žáka do České republiky pak ředitel rozhoduje o jeho zařazení do příslušného ročníku, případně může ověřit úroveň dosažených znalostí. Klíčové je, že škola nesmí vést dlouhodobou nepřítomnost jako omluvenou absenci, protože by tímto způsobem nesprávně aplikovala právní režim a vystavovala se riziku pochybení.

Odlišná situace nastává u dětí plnících povinné předškolní vzdělávání. Zde právní úprava neobsahuje přímou souvislost s výše uvedenými ustanoveními školského zákona. Proto je nutné vycházet z obecného rámce povinného předškolního vzdělávání podle § 34a školského zákona a z metodického vedení.

Pokud jde o krátkodobý pobyt v zahraničí, může ředitel školy nepřítomnost omluvit. V případě dlouhodobého pobytu však není vhodné ani právně opodstatněné evidovat dítě po celé období jako omluveně nepřítomné. Takový postup by fakticky znamenal formální vykazování docházky bez jejího reálného naplnění. V praxi se proto jako nejvhodnější řešení jeví ukončení docházky dítěte do mateřské školy s tím, že po návratu může být dítě znovu přijato.

Z hlediska odpovědnosti je nutné zdůraznit, že primární odpovědnost za plnění povinného vzdělávání nese rodič nebo jiný zákonný zástupce dítěte. Ten je povinen zajistit, aby dítě nebo žák skutečně vzdělávání absolvovalo, a tuto skutečnost škole doložit. Pokud by rodič tuto povinnost nesplnil, může se jednat o porušení povinné školní docházky se všemi právními důsledky. Na straně školy pak spočívá odpovědnost v tom, že správně právně kvalifikuje situaci, vede odpovídající evidenci a disponuje potřebnou dokumentací. Absence písemného oznámení rodiče, nesprávné vedení docházky nebo nejasně definovaný režim mohou být při kontrole České školní inspekce vyhodnoceny jako pochybení.

Celkově je tedy nutné k dlouhodobému pobytu dětí a žáků v zahraničí přistupovat jako k legitimní variantě plnění povinného vzdělávání, nikoliv jako k problému docházky. Rozhodující je odlišit tento stav od běžné absence, nastavit odpovídající režim administrace a zajistit, aby vzdělávání probíhalo fakticky, nikoliv pouze formálně.

Česká legislativa nestanovuje žádný konkrétní počet dní, po které lze pobyt dítěte nebo žáka v zahraničí uznat jako omluvenou absenci.

V tomto směru hranice (právní norma) pevně stanovená není, doporučený postup je:

• V řádu týdnů → omluvená absence.
• V řádu měsíců → specifický režim.

Kontrola ředitele:

Základní škola → musí být splněno:

☐ oznámení rodiče

☐ evidence podle § 38

☐ žádná evidence absence

☐ doložení vzdělávání

Doporučená formulace do školního řádu:

"V případě dlouhodobého pobytu žáka v zahraničí škola postupuje podle § 38 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vede žáka v režimu plnění povinné školní docházky v zahraničí.

Nepřítomnost žáka v tomto režimu není evidována jako absence."

Mateřská škola → musí být posouzeno:

☐ posouzení délky pobytu

☐ rozhodnutí o režimu

☐ nevedení "fiktivní docházky"

S čím Vám mohu pomoci?