Příprava dítěte na úspěšný vstup do 1.třídy
Lenka Polášková
Zcela zásadní roli z hlediska připravenosti dítěte na plnění povinné školní docházky mají rodiče a mateřská škola. Jak u rodičů, tak u některých učitelů se často můžeme setkat s nepřesně používanými termíny školní zralost a školní připravenost. Role mateřské školy je klíčová například v oblastech adaptability, podpory dítěte a jeho motivace k učení, schopnosti zvládat neúspěch, spolupráce s kolektivem, nebo přirozené podpory autority učitele. To nejpodstatnější ovšem je, jakým způsobem se podílí na přípravě dítěte sami rodiče. Oblast, se kterou mají děti největší problémy, je laicky řečeno "3P" – poděkovat, počkat, přizpůsobit se.
Doktorka Zelinková, skutečná osobnost problematiky specifických poruch učení, upozorňuje na skutečnost, že trend ukazuje na snahu rodičů zajistit dětem školní úspěšnost a prodloužit sobě i jim období bez školních povinností. Zároveň podotýká, že bychom se měli ptát, zda současný systém nevytváří neúměrné nároky učitelů na žáky. Samozřejmě nelze paušalizovat. A také je tu ještě jiné hledisko, které stojí za zvážení:
- Není systém nastaven tak, že mají někteří rodiče strach z neúspěšnosti svého dítěte, a proto volí cestu odkladu školní docházky?
- Proč tomu tak je?
- Přistupují k odkladu školní docházky na základě vlastní osobní zkušenosti?
Děti, u kterých ohrožené problematickým přechodem z mateřské školy, do školy základní:
- děti zdravotně oslabené,
- děti s výrazným rozumovým opožděním,
- děti s pomalejším nebo nerovnoměrným rozumovým vývojem,
- děti nezralé v oblasti sebeobsluhy,
- děti nezralé v oblasti sociálně – citové,
- děti s problémy v oblasti řeči a komunikačních dovedností,
- děti s problémy s pozorností a soustředěností,
- děti s problémy v rozvoji grafomotoriky,
- děti s problémy v pracovním tempu (výrazná pomalost).
Zahájení povinné školní docházky je velmi důležitou a mimořádnou událostí v životě dítěte. Nástup do školy je završením dosavadního vývoje a vstupem do nové životní etapy. Dítě se na vstup do školy připravuje v předškolním zařízení, kde by měl být respektován individuální přístup zejména v oblasti vývoje dítěte na úrovni kognitivních funkcí. Je nutno vzít na zřetel, že významnou roli v oblasti připravenosti má také rodina a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Je důležité si uvědomit, že děti stejného věku mohou být různě fyzicky, mentálně či sociálně vyspělé.
Školní připravenost zahrnuje předpoklady rozumové, citově-sociální, pracovní a tělesné. Tyto kompetence dítě získává procesem učení a sociální zkušeností ve své rodině, mateřské škole, kroužcích. Je to například dostatečné sebevědomí, zvídavost, schopnost jednat s určitým cílem, schopnost sebeovládání, schopnost pracovat s ostatními, schopnost komunikovat a schopnost spolupracovat.
Školní zralost je vysoce individuální záležitostí a zahrnuje celé spektrum oblastí, které je nutno posuzovat. Tyto oblasti by měla být zahrnuta v konceptu pedagogické diagnostiky mateřské školy.
Při posuzování školní zralosti se zaměřujeme na tělesné funkce, zdravotní stav, poznávací funkce, úroveň sociálně – emocionální zralosti dítěte.
Jemná motorika
Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zvládnutí psaní je rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky dítěte. Pro předškoláka jsou proto vhodné speciální cvičení a dbaní na správné držení psací potřeby, dále pak výběre vhodných potřeb pro kreslení a psaní, a i výběrem vhodné polohy pro psaní. Kontrolujeme, zda dítě drží tužku volně mezi palcem a ukazovákem a podkládá ji prostředníčkem (prostředníček je "postýlka", na které tužka leží). Tužka má být uchopena 2–3 cm nad jejím hrotem. Dohlížíme též na správný sklon psacího náčiní. Zpočátku jsou vhodné silnější tužky nebo pastelky, tzv. značkovací fixy, voskové pastelky a kulaté křídy. Pro podpoření správného úchopu můžeme použít zvláštní plastové násadky na tužku nebo tužky s trojúhelníkovým průřezem.
Nácvik začínáme na velké plochy (balící papír, tabule), postupně je zmenšujeme až k formátu A4 – A5. Začínáme vstoje, přecházíme k sedu s oporou i bez opory ruky o stůl, pokračujeme do kleku i lehu na podlaze. Před každým kresebným cvičením uvolníme ruku buď nějakou motorickou hrou, nebo vlastním procvičením ruky a prstů (kroužením, kmitáním), případně i uvolněním ruky a prstů ve vlažné až teplé vodě v umývadle. Kresebné cviky provádíme napřed rukou "na zkoušku" ve vzduchu, obtížnější pak provádíme překreslováním přes fólii.
Řečové dovednosti
Ve škole jsou na řeč a komunikační schopnosti kladeny velké požadavky, proto je nutné, aby dítě mluvenému slovu správně porozumělo, a také aby se umělo samo vyjádřit. Je to velmi důležité z hlediska porozumění výkladu při vyučování, ale také pro to, aby se dítě umělo projevit v kolektivu a sdělit to, co si myslí. Pokud mají děti opožděný nebo nedokonalý vývoj řeči, mívají častěji obtíže ve čtení a psaní a ve zvýšené míře se u nich vyskytnou specifické poruchy učení. Pro správný rozvoj řeči a také pro bohatost slovní zásoby, která je pro úspěšnou školní docházku také podstatná, je vhodné učit děti písničky, básničky, říkadla, číst jim. Naprosto klíčová je pro včasné odhalení logopedických vad a poruch kvalitní logopedická péče a především prevence.
Sluchové vnímání
Sluchové vnímání má zásadní význam pro vývoj řeči. Pokud je oslabené sluchové vnímání, mohou na začátku školní docházky nastat obtíže v rovině porozumění pokynům pedagogů a porozumění textu. Vhodné je zařazovat aktivity zaměřené na rozlišování zvuků, napodobování, vytleskávání, učit děti básničky, písničky, říkadla. Vést cíleně tzv. řízené formy rozhovorů s dětmi, zařazovat pravidelně hudebně – pohybové hry.
Zrakové vnímání
Zrak ovlivňuje rozvoj řeči (resp. myšlení), vizuomotorickou koordinaci, prostorovou orientaci, základní matematické představy. Zrakové rozlišování lze trénovat např. hrou pexeso, různými mozaikami, hrou loto, domino, skládáním stavebnic podle předlohy. Aby se dítě naučilo celek skládat či naopak rozkládat, můžeme využít puzzle, zase skládání stavebnic podle předlohy, pracovat se skládankami, mozaikami.
Vnímání prostoru a orientace v čase
Vnímání prostoru je důležité pro orientaci v prostředí, pro osvojování sebeobslužných dovedností, pro rozvoj herních aktivit, grafomotoriky, školních dovedností. Pro nás toto znamená zejména to, že dítě nejprve obvykle chápe a později i aktivně chápe pojmy: nahoře – dole, pak vpředu – vzadu a nakonec vpravo – vlevo. Do vnímání prostoru zahrnujeme rovněž i chápání: na, do, v, před, za, nad, pod, vedle, mezi atd.
Děti učíme orientovat se v základních činnostech, které jsou obvyklé pro určitou dobu, tzn. ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer. Také činnosti, které jsou obvyklé pro určité dny v týdnu, změny, které jsou v jednotlivých ročních obdobích, měli bychom si s nimi povídat o tom, co bude nejdříve, později, naposled, teď, zítra…
Předmatematické dovednosti
Dítě začíná porovnáváním předmětů (malý – velký, dlouhý – krátký, málo – hodně, stejně, víceméně),
Potom třídí předměty podle druhu (ovoce, zelenina, jídlo, oblečení), podle barvy, podle velikosti, podle tvaru, pak dokáže dítě roztřídit předměty podle dvou i více kritérií (např. velké modré knoflíky), mělo by poznat, co do skupiny nepatří (do skupiny obrázků, slov atd.) Řazení podle velikosti (velký – střední – malý), podle množství (hodně, více, nejvíce). Pro rozvoj základních matematických představ je důležité pracovat nejprve s předměty a poté s obrázky. Předškolák by měl chápat množství do šesti. Při rozvoji matematických představ lze použít třeba i hry s pravidly, například Člověče nezlob se, Domino.
Citová zralost
Dítě by se mělo být schopno adaptovat. Být jisté ve skupině vrstevníků, odpoutat se od rodičů či jiné, blízké osobě, umět přijmout neúspěch, naslouchat autoritě dospělé osoby, respektovat stanovená pravidla třídy a vnímat, že chyba je prostor pro to zlepšit se. Předpokládá se přiměřená míra samostatnosti při přechodu od jedné činnosti ke druhé (např. při přípravě věcí do školy, orientaci v učebnici aj.), při vypracovávání úkolu. Je nutné vést dítě k respektování určitých pravidel, podporovat jeho samostatnost, dávat mu doma drobné povinnosti, které je schopné splnit. Dalším úkolem je nenechat dítě nudit se, umožnit mu pohrát si a probouzet u něj zájem o různé činnosti.
