Priority České školní inspekce ve šk.r.2025/2026 - základní školy

Mgr. Lenka Polášková

Nejčastější nedostatky při inspekční činnosti v základních školách jsou často spojeny s nedostatečným hodnocením kvality výuky, formalismem, neúplným zapojením žáků a rodičů do inspekčního procesu a nesouladem mezi formálními a skutečnými podmínkami ve škole. Inspekce se zaměřuje na dodržování právních předpisů a hodnocení vzdělávacího procesu a následně jeho dopady na žáky.

Inspekční činnost v základní škole se provádí za účelem hodnocení kvality vzdělávání, podmínek jeho průběhu a souladu s právními předpisy a školním vzdělávacím programem. Inspekce mimo jiné analyzuje také například efektivnost vzdělávací soustavy, kontroluje využívání státních finančních prostředků a řeší stížnosti. Výsledkem inspekce je pak zejména inspekční zpráva o zjištěních a doporučeních a obvykle také protokol o kontrole.

Zaměření České školní inspekce v obecném rámci

Proces vzdělávání

Inspekce hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání žáků.

Soulad se vzdělávacími programy

ČŠI ověřuje, zda škola naplňuje svůj školní vzdělávací program (ŠVP) a zda je v souladu správními předpisy a RVP ZV.

Dodržování právních předpisů

Inspekce kontroluje, zda škola dodržuje platné zákony a nařízení týkající se poskytování vzdělávání a školských služeb.

Využívání finančních prostředků

Provádí veřejnosprávní kontrolu hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu přidělenými škole.

Nejčastější nedostatky vyplývající z inspekční činnosti ve školách v obecném rámci:

· Nedostatečné hodnocení kvality výuky.

· Formalismus.

· Neúplné zapojování žáků a jejich rodičů do činnosti školy, zejména v rovině prevence.

· Nesoulad formálních a skutečných podmínek.

· Neobjektivní hodnocení žáků.

· Nedostatky v primární prevenci.

· Chyby v Krizových plánech.

• Nedostatečná příprava učitelů na vyučovací jednotku.

Inspekční činnost v základní škole provádí Česká školní inspekce (ČŠI) v rámci pravidelných cyklů (cca 6 let), tematických šetření a na základě podnětů. Postup zahrnuje přípravu, informování školy, návštěvy vyučovacích hodin (hospitace), rozhovory s pedagogy a vedením školy a analýzu získaných informací. Cílem je hodnocení kvality a efektivity vzdělávání a sledování dodržování právních předpisů.

Nejčastější nedostatky v oblastech managementu základních škol

Nejčastější nedostatky zjištěné Českou školní inspekcí (ČŠI) v oblasti managementu škol se týkají nesouladu Školních vzdělávacích programů s Rámcovými vzdělávacími programy, nedostatečné evaluace a sebehodnocení školy, neefektivního řízení lidských zdrojů a chybějící nebo nedostatečné strategie rozvoje školy.

Konkrétněji:

Hodnocení a sebehodnocení školy:

Nedostatečná evaluace naplňování cílů školy, absence efektivních metod sebehodnocení a nedostatečné využití jeho výsledků.

Řízení lidských zdrojů:

Problémy s obsazeností klíčových pozic, nedostatečná motivace zaměstnanců a nedostatečné profesní rozvoje pedagogů.

Strategie rozvoje školy:

Chybějící nebo špatně definovaná dlouhodobá strategie rozvoje školy, nejasné vize a cíle.

Pedagogická nezpůsobilost:

Nedostatky v odborné a pedagogické způsobilosti vyučujících, což se projevuje v nevhodně strukturovaných hodinách a nedostatečné variabilitě metod.

Rizikové projevy chování v základních školách

Inspekční činnost v základních školách, kterou vykonává, zahrnuje monitorování rizikového chování žáků, jako je šikana, záškoláctví, agrese, sebepoškozování či závislostní chování. ČŠI sleduje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, přičemž se na specifické typy rizikového chování zaměřuje v tematických šetřeních. V případě náročného chování dětí doporučuje Česká školní inspekce strategii založenou na porozumění kořenům stresu a budování vztahové podpory.

Příklady rizikového chování:

• Šikana a kyberšikana.
• Záškoláctví, krádeže, vandalismus.
• Fyzická i verbální agrese.
• Sebepoškozování.
• Závislostní chování.
• Rasismus, xenofobie, extremismus.
• Narušení soužití s okolím žáka.

ČŠI zdůrazňuje, že důležité je pochopení spouštěčů. Vhodným řešením je budování dobrého vztahového zázemí a podpora ze strany blízkých osob.

Priority České školní inspekce ve školním roce 2025/2026

Česká školní inspekce se ve školním roce 2025/2026 zaměří na několik klíčových oblastí. Mezi hlavní úkoly patří sběr dat v rámci mezinárodního šetření PIRLS (čtenářské dovednosti žáků 4. ročníku) a spolupráce s Ministerstvem školství na hodnocení vzdělávacího programu OP JAK (Operační program Jan Amos Komenský). Dále se inspekce bude zabývat oblastmi, na které upozorňuje jako na zásadní rezervy, a to zejména v managementu škol.

Podmínky vzdělávání

Česká školní inspekce se zaměřuje především na:

• Koncepci a rámec školy, včetně srozumitelné vize a strategie rozvoje včetně školního vzdělávacího programu, který z nich vychází, dále z pravidel vlastní organizace činnosti (např. systémy prevence rizikových jevů a rizikového chování), bezpečnosti zohledňující podmínky a prostředí školy či komunikace se všemi zainteresovanými partnery.
• Pedagogické vedení školy, včetně podněcování pedagogického rozvoje zařízení a jeho evaluace, vytváření zdravého školního klimatu, usilování o zkvalitnění personálních podmínek, (profesní rozvoj pedagogů i vedení školy a podpora začínajících pedagogů) a usilování o zajištění materiálních podmínek pro vzdělávání.
• Kvalitu pedagogického sboru, včetně kvalifikovanosti a profesionality pedagogů, respektující a vstřícné komunikace pedagogů, spolupráce a vzájemné podpory pedagogů, reflektivního přístupu a aktivního vlastního profesního rozvoje.
• Prostorové, materiální a bezpečnostní podmínky školy pro realizaci vzdělávacího programu.

Průběh vzdělávání

Česká školní inspekce se zaměřuje především na:

• Vytváření rovných příležitostí ke vzdělávání.
• Poskytování podpůrných opatření dětem a žákům, s ohledem na jejich individuální zvláštnosti.
• Plánování vzdělávání, včetně přípravy vzdělávání v souladu s kurikulárními dokumenty a se znalostmi a zkušenostmi dětí, žáků, studentů, včetně rozvíjení všech složek cílů vzdělávání a vyhodnocování dosahování cílů vzdělávání.
• Využívání širokého spektra výchovně-vzdělávacích strategií, včetně účelnosti zvolených metod a forem s ohledem na stanovené cíle, dále pestrost forem vzdělávání využívaných ve škole/školském zařízení, podporu aktivity, iniciativy a samostatnosti dítěte.

Výsledky vzdělávání

Česká školní inspekce se zaměřuje především na:

• Efektivitu a pravidelnost vyhodnocování výsledků vzdělávání a úspěšnosti dětí a žáků.
• Motivaci dětí a žáků.
• Soulad vzdělávacích výsledků se vzdělávacími programy, včetně souladu výsledků interních i externích hodnocení vzdělávání a včetně efektivní podpory poskytované těm dětem, které nedosahují očekávaných výsledků.

Čemu věnovat pozornost v oblasti managementu – požadavky definované Českou školní inspekcí:

Kvalitní řízení školy

Zajištění efektivního chodu školy, včetně pedagogické, administrativní a hospodářské činnosti.

Vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí

Ředitel má zajistit, aby se ve škole žáci a zaměstnanci cítili bezpečně a v prostředí, které podporuje vzdělávání.

Naplňování vzdělávacích cílů

Ředitel má vést školu tak, aby dosahovala vzdělávacích cílů stanovených vzdělávacím programem a platnou legislativou.

Dodržování právních předpisů

Ředitel je odpovědný za dodržování všech relevantních zákonů, vyhlášek a dalších právních předpisů týkajících se školství.

Průběžné sebevzdělávání a profesní rozvoj

Ředitel by se měl neustále vzdělávat a rozvíjet své profesní dovednosti, aby mohl efektivně reagovat na měnící se potřeby školy a vzdělávacího systému.

Komunikace a spolupráce

Ředitel má efektivně komunikovat s žáky, rodiči, zaměstnanci, zřizovatelem a dalšími partnery školy.

Kontrola a hodnocení

Ředitel má provádět systematickou kontrolu a hodnocení kvality vzdělávání a celkového chodu školy a na základě zjištění přijímat opatření k nápravě a zlepšení.

Odpovědnost vůči zřizovateli:

Ředitel je odpovědný za plnění úkolů a cílů, které mu ukládá zřizovatel školy, a za hospodárné nakládání s finančními prostředky.

Zajištění podmínek pro inkluzivní vzdělávání:

Ředitel by měl vytvářet podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dbát o jejich začlenění do běžného vzdělávacího procesu.

Hodnocení pedagogických pracovníků:

Ředitel má provádět hodnocení pedagogických pracovníků a zajišťovat jejich profesní rozvoj.

Specifické úkoly:

Mezinárodní šetření PIRLS

ČŠI provede hlavní sběr dat v rámci mezinárodního šetření PIRLS, které se zaměřuje na čtenářské dovednosti žáků 4. ročníku základních škol. Šetření proběhne v období od 23. března do konce dubna 2026.

OP JAK

ČŠI se bude podílet na získávání, analýze a hodnocení dat v rámci realizace Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK).

Zásadní rezervy v managementu škol

ČŠI se zaměří na oblasti, kde vidí dlouhodobé nedostatky, a to především v řízení a organizaci škol.

Aktualizace školních vzdělávacích programů

ČŠI bude sledovat a hodnotit, jak školy aktualizují své vzdělávací programy v souladu s měnícími se požadavky a potřebami žáků.

Plánování inspekční činnosti

Inspekce bude stanovat povinné uzlové body pro inspekční činnost, aby bylo hodnocení škol jednotné a spravedlivé.

Výstupy z inspekční činnosti

Inspekční zpráva

Inspekční zpráva z komplexní inspekční činnosti obsahuje hodnoticí text k zásadním zjištěním, která se vždy týkají podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v souladu s Kritérii hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání. Výjimku ve struktuře inspekční zprávy tvoří výstupy z inspekční činnosti ve školských poradenských zařízeních, kde se výsledky vzdělávání neuvádějí. Charakteristika Inspekční tým stručně popíše zaměření školy, uvede zejména jeho změny ve vazbě na vývoj struktury oborů vzdělání, počtu dětí, žáků, studentů apod.

Hodnocení podmínek vzdělávání Inspekční tým formou strukturovaného textu zhodnotí zejména pedagogické vedení školy a kvalitu pedagogického sboru. Stručně zhodnotí úsilí vedení školy, jak optimálně zajišťuje materiální a finanční podmínky a jejich účelné využívání, poradenské služby (činnost školního poradenského pracoviště), bezpečnost prostředí vzhledem k poskytovanému vzdělávání, analyzuje a vyhodnotí možné příčiny zjištěných nedostatků a slabých stránek nebo příkladů inspirativní praxe. Při hodnocení uplatní zejména relevantní kritéria oblastí Koncepce a rámec školy, Pedagogické vedení školy a Kvalita pedagogického sboru.

Hodnocení průběhu vzdělávání Inspekční tým formou strukturovaného textu zhodnotí průběh a úroveň vzdělávání. Vychází zejména ze zjištění z inspekčních hospitací. Analyzuje a vyhodnotí možné příčiny zjištěných nedostatků a slabých stránek nebo příkladů inspirativní praxe. Při hodnocení uplatní zejména relevantní kritéria oblastí Kvalita pedagogického sboru, Výuka (Vzdělávání) a Podpora žáků při vzdělávání (rovné příležitosti).

Hodnocení výsledků vzdělávání Inspekční tým zhodnotí individuální a skupinové výsledky vzdělávání žáků, celkové výsledky vzdělávání školy na základě školního i externího hodnocení výsledků žáků a vyhodnocení jejich celkové úspěšnosti v příslušném vzdělávacím programu. Inspekční tým zhodnotí kvalitu činnosti školy v získávání informací o výsledcích vzdělávání, pokroku a podpory žáků a zhodnotí práci školy s výsledky vzdělávání žáků (neuvádí jen popis procentuálního či číselného podílu, ale slovně zhodnotí celkovou úspěšnost žáků). Zvlášť vyhodnotí výsledky žáků vzdělávaných podle individuálních vzdělávacích plánů a účinnost podpůrných opatření. Analyzuje a vyhodnotí možné příčiny zjištěných nedostatků a slabých stránek nebo příkladů inspirativní praxe. Při hodnocení uplatní zejména relevantní kritéria oblastí Vzdělávací výsledky žáků a Výuka (Vzdělávání).

Závěry Inspekční tým zpracuje strukturovaný závěr inspekční zprávy, aby byl výstižně zhodnocen vývoj školy, srozumitelně formulovány silné i slabé stránky školy a/nebo příležitosti ke zlepšení, případné příklady inspirativní praxe a doporučení pro zlepšení činnosti školy (návrhy musí být odůvodněné a realizovatelné, uvedená zjištění musí být argumentačně podložena v předchozím textu). V závěru inspekční zprávy stanoví inspekční tým reálné lhůty k odstranění (prevenci) zjištěných slabých stránek s přihlédnutím k jejich závažnosti (zejména k možnému ohrožení bezpečnosti a zdraví dětí, žáků a studentů), nebo stanoví reálnou lhůtu k přijetí opatření ke zjištěným slabým stránkám. Seznam dokladů, o které se inspekční zjištění opírají V seznamu dokladů uvede inspekční tým doklady nezbytné pro inspekční zjištění.

Protokol o kontrole

Z kontrolních zjištění musí být jednoznačně zřejmá kontrolovaná oblast. Z textu musí být zcela jasné, jaké části kontrolované oblasti jsou v souladu s právními předpisy a ve kterých bylo zjištěno jejich porušení. Porušení právních předpisů inspekční tým výstižně a přehledně zdůvodní a doloží doklady a dalšími materiály uvedenými v seznamu dokladů, o které se kontrolní zjištění opírá. Konkrétní doklady dokládající zjištění jsou uvedeny i přímo u jednotlivých zjištění. V závěru protokolu o kontrole stanoví inspekční tým reálné lhůty k odstranění (prevenci) zjištěných porušení právních předpisů s přihlédnutím k jejich závažnosti (zejména k možnému ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů), nebo stanoví reálnou lhůtu k přijetí opatření ke zjištěným nedostatkům.

Co dělat, když nesouhlasíte s inspekční zprávou?

Pokud ředitel školy nesouhlasí s inspekční zprávou České školní inspekce, má několik možností. Může podat připomínky k obsahu zprávy, a to do 14 dnů od jejího převzetí. Pokud zpráva obsahuje zjištění o závažných nedostatcích v činnosti školy, může Česká školní inspekce podat návrh na odvolání ředitele. Ředitel se také může obrátit na zřizovatele školy, který má pravomoc ho odvolat, nebo na soud, pokud se domnívá, že inspekční zpráva je nesprávná.

Možnosti ředitele:

Podání připomínek k inspekční zprávě

Ředitel může písemně uplatnit námitky a argumenty, které zpochybňují zjištění inspekční zprávy, a to do 14 dnů od jejího obdržení.

Komunikace se zřizovatelem

Pokud ředitel nesouhlasí s inspekční zprávou a má obavy o svou pozici, může se obrátit na zřizovatele a řešit s ním vzniklou situaci.

Obrana u soudu

V případě, že ředitel má důkazy o nesprávnosti inspekční zprávy nebo o neoprávněném postupu inspekce, může se obrátit na soud.

Využití dalších možností

V závislosti na povaze inspekční zprávy a zjištěných nedostatků, může ředitel zvážit i další kroky, například kontaktování veřejného ochránce práv nebo podání stížnosti u České školní inspekce.

Závěrem

S novým, školním rokem přichází také u České školní inspekce změny, které vyplývají z rozsáhlé novelizace školského zákona.

Inspekční zpráva má nově obsahovat pouze jména přizvaných osob, nikoliv jejich podpisy. Sjednocuje se tak úprava s kontrolním řádem. Zároveň se ruší povinnost ředitele potvrdit projednání a převzetí inspekční zprávy svým podpisem, neboť dochází k zasílání prostřednictvím datových schránek, kde je okamžik doručení zřejmý.

V případě zjištěných nedostatků při prezenční, inspekční činnosti ve škole má kontrolovaný subjekt právo na poskytnutí metodické podpory ze strany České školní inspekce, pakliže o to požádá.

Metodická podpora ke stažení zde:

Název: "Kvalita vzdělávání"

ZDROJ: Česká školní inspekce

Název: "Tematická zpráva k problematice Genderu ve školách".

ZDROJ: Česká školní inspekce.

Název: "Tematická zpráva ke konkurzním řízením".

ZDROJ: Česká školní inspekce

Použité zdroje: Autorka pracuje s veřejně dostupnými ČŠI.