Mgr. Lenka Polášková

Příspěvek přináší přehledný a srozumitelný návod, jak přistupovat k řešení otázek spojených s výskytem infekčních onemocnění u dětí předškolního věku v předškolních zařízeních a řešení otázek spojených s žádostmi zákonných zástupců dětí na podání medikace v provozní době školy.

Úvod do problematiky

Podzim a zima jsou často obdobími, kdy dochází u dětí předškolního věku k výskytu respiračních onemocnění. Původci jsou jak virová, tak také bakteriální onemocnění. Jedná se o častý jev, který je důsledkem blízkého kontaktu dětí v kolektivech a zcela přirozeně – vzhledem k věkovým omezením a individuálním specifikům dětí, také nemožnost dodržet taková hygienická kritéria, která by situaci významně předcházely. Přestože je přirozenou součástí dne pravidelné mytí rukou, pod dohledem pedagogických pracovníků, k šíření infekce dochází například tím, že si dětí samostatně neumí a nemohou umět vzhledem ke svému věku, používat hygienicky kapesník, nebo dodržovat prevenci nešíření infekce při kašli, či kýchnutí. K šíření patogenů tedy dochází v dětském kolektivu mimořádně rychle.

Rodiče dětí často podceňují rizika, která přenos infekce může reálně znamenat. Často se setkáváme s argumentem, že rodič musí do práce. Tuto skutečnost se pedagogičtí pracovníci mohou snažit chápat, avšak třída mateřské školy není zařízením se zdravotnickou péčí. Neumožňuje to platná legislativa, která vychází z několika právních předpisů:

• Zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon).
• Zákon č. 258/2000 Sb. (zákon o ochraně veřejného zdraví).
• Zákon č. 372/2011 Sb. (zákon o zdravotních službách).
• Zákon č. 563/2004 Sb. (zákon o pedagogických pracovnících).

Další důležitou skutečností je, že jsou projevy infekčních onemocnění často rodiči bagatelizovány: "je to jen rýma", "je to jen zvýšená teplota", "má jen trošku průjem". Je však nutné si uvědomit, že dochází nejen k nerespektování rodičů dětí, kteří dodrželi léčebný režim a přivedli do kolektivu zdravé dítě, ale že banální symptom může znamenat počátek závažného onemocnění.

Komentář: K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby (§ 7 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb.). Zákon nestanovuje, jakou formu oddělení dítěte mateřská škola zvolí. Ani v případě omezených, prostorových podmínek, není mateřská škola zbavena výše uvedené povinnosti. Ve svém školním řádu tedy definuje, jaký postup zvolí. V případě podezření na výskyt infekčního onemocnění má mateřská škola kompetenci žádat zákonného zástupce o neprodlené vyzvednutí dítěte z kolektivu. Pokud zákonnému zástupci neumožňují profesní či jiné okolnosti dítě vyzvednout, kontaktujte škola osoby uvedené pověření/zmocnění zákonným zástupcem.

Mateřská škola nemůže poskytovat součinnost podávání jakýchkoliv léků, tedy realizovat medikaci, a to ani v případě volně dostupných léčiv, bez lékařského předpisu, v případech, kdy má dítě v mateřské škole příznaky infekčního onemocnění, z několika důvodů:

1) Pedagogický pracovník (třídní učitelka, asistent pedagoga), není zdravotnický pracovník, a tedy mu nepřísluší stanovovat jakoukoliv diagnózu . Má ovšem povinnost v odkazu na zákon č. 258/2000 Sb., věnovat pozornost evidentním (viditelným a zjevným) příznakům infekčního onemocnění. Jedná se zejména o průjmovité stavy, silný kašel, změny na kůži (výsev vyrážek), zvýšená teplota (zvýšená teplota nad 37 stupňů) a bolestivé stavy různého charakteru.

Komentář: Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEPO definuje zvýšení tělesné teploty jako součást biologické odpovědi organismu. Horečka není nemoc. Normální tělesná teplota je do 37,2 °C ráno. V prvních 5–6 letech života je tělesná teplota fyziologicky vyšší než u starších dětí. Za horečku pak považujeme teplotu vyšší než 38 °C. 

2) Pokud zákonný zástupce dítěte požaduje podání jakéhokoliv léčiva (i bez lékařského předpisu), které je svou podstatou určeno k léčbě symptomů infekčního onemocnění, nemůže škola této žádosti vyhovět, neboť by tím přímo podporovala účast nemocného dítěte v kolektivu, a tedy neakceptovala požadavek vyplývající ze zákona o ochraně veřejného zdraví – předcházení šíření infekčních chorob.

3) Pedagogický pracovník nemůže reflektovat požadavek zákonného zástupce na podávání medikace také z důvodu rizik spojených s výskytem alergické reakce.

Komentář: Je potřeba vzít na zřetel, že rodičovská práva a rozhodování o zdraví dítěte nejsou totožná s právy pedagogického pracovníka. Pedagogický pracovník není zákonným zástupcem. Rodičovská zodpovědnost je v tomto směru zcela odlišnou kapitolou. To, co může na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí učinit rodič/zákonný zástupce, nemůže jakkoliv svévolně učinit pedagog (asistent pedagoga, třídní učitelka), a to ani na základě například telefonické intervence rodiče/zákonného zástupce. Často v praxi dochází k situacím, kdy rodiče při zvýšení teploty žádají třídní učitelky telefonicky o podání léčiva s paracetamolem. Tyto léčiva nesmí být součástí lékárniček mateřských škol. Kromě postupů definovaných problematikou BOZ a BOZP, jsou dva hlavní důvody, proč třídní učitelka tento lék podat nesmí, a to ani v nejlepší vůli dítěti pomoci od bolesti či horečky:

• Riziko, že dítě může mít na konkrétní značku či šarži léčiva alergii, která nemusí být doposud odhalena a diagnostikována.
• Riziko, že třídní učitelka podáním léčiva pozmění klinický průběh a symptomy onemocnění a lékař následně nestanoví optimální diagnózu.

Správný postup je tedy takový, že učitelka nerealizuje ranní selekci zdravých a nemocných dětí. Není zdravotnickým pracovníkem. Ale věnuje a je povinna věnovat pozornost skutečnosti, že je dítě malátné, zvrací, má silný průjem, vizuálně projevuje bolestivý stav, třes, zimnici, nebo má například výsev vyrážek na kůži. Zde nemůžeme z lidského – etického, ani profesionálního hlediska ponechat dítě bez povšimnutí s argumentem: "nejsem zdravotnický pracovník a žádné kompetence nemám". Velmi často se v různých periodicích life-style zaměření setkáváme v příspěvcích právě s tímto odůvodněním, ale takto jednostranně k problematice nemůžeme přistupovat. Je potřeba přihlédnout k analýze nikoliv pouze školských, právních předpisů, ale také dalším, které mohou v konečném důsledku dítě ochránit nejen na zdraví, ale také na životě. Koneckonců i to je povinnost školy, která vyplývá ze školského zákona.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo v minulosti materiál č. j. MSMT-10972/2024-2: "Společné sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění zdravotní podpory ve školách a školských zařízení". Tento dokument nahradil "Společné sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví k zajištění zdravotních služeb ve školách a školských zařízeních" ze dne 21. 12. 2021.

Dokument výslovně uvádí, že primární odpovědnost za zajištění zdravotní podpory dětem nesou v rámci výkonu rodičovské zodpovědnosti zákonní zástupci. Proto vytvoření podmínek pro poskytování jakékoliv zdravotní podpory náleží škole výhradně tehdy, je-li z časových důvodů nezbytné provést příslušné laické úkony jako je medikace apod. během pobytu dítěte ve škole. Pro tyto laické úkony lze žádat přiměřené zajištění zdravotní podpory ze strany školy.

V kontextu výše uvedeného tedy zákonný zástupce má právo požadovat realizaci zdravotnického úkonu, do kterého v odkazu na zákon o zdravotních službách řadíme také medikaci, avšak ředitel či ředitelka školy je osobou, která má nejen právo, ale především povinnost, v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. (školský zákon) vyhodnotit míru rizik bezpečnostních a personálních. Do této kategorie ovšem neřadíme zdravotnické úkony, které by podporovaly šíření infekčních chorob. Totožný dokument také uvádí, že neodkladné stavy u dětí musí být řešeny bez zbytečného prodlení za pomoci zdravotnické záchranné služby (kontakt 155) a operátora, který je pro tyto případy vyškolen. Škole náleží povinnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí. V případě neposkytnutí první pomoci mohou být zaměstnanci školy stíháni pro neposkytnutí pomoci.

Míru závažnosti vyhodnocuje třídní učitelka, podle intenzity symptomů, tedy je oprávněna kontaktovat zákonného zástupce a požadovat, aby dítě v mateřské škole neprodleně vyzvedl, s ohledem na jeho zdravotní stav a vliv symptomů na průběh vzdělávání.

Komentář: Jedná se například o situace, kdy má dítě silný průjem, zvrací, má bolesti břicha a nemůže se tedy účastnit aktivit vyplývajících z denního režimu mateřské školy. Tato skutečnost má dopad nejen na vzdělávání tohoto dítěte, ale také na vzdělávání ostatních dětí kolektivu.

Pokud dojde k významnému zhoršení stavu, učitelka je povinna kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu, bez toho, aniž by k této intervenci dal souhlas zákonný zástupce.

Krajské hygienické stanice a jejich postup

Situaci spojenou s šířením infekčních onemocnění v předškolních zařízeních neposuzuje Česká školní inspekce. Jako nezávislý úřad posuzuje zejména míru práv zákonných zástupců a míru práv škol a adekvátnost a kompetentnost postupů stanovených školami. Tyto postupy by měly být součástí školního řádu. Klíčovým orgánem je v tomto směru Krajská hygienická stanice. Krajské hygienické stanice ("dále jen KHS"), mohou dále nařídit mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku. Působnost státního zdravotního dozoru v působnosti KHS je stanoven zákonem č. 258/2000 Sb.

Krajské hygienické stanice podle ustanovení § 84 mohou například:

• Nařídit uzavření provozovny nebo pozastavit výkon činnosti na dobu nejdéle dvou následujících provozních dnů, resp. do doby odstranění závady.
• Na místě znehodnotit zdravotně závadné pokrmy nebo suroviny k jejich výrobě či nařídit jejich likvidaci nebo znehodnocení.
• Prověřovat znalosti osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné.
• Zakázat provoz pískoviště do doby odstranění závady.
• Stanovit podmínky pro konání školy v přírodě, zotavovací akce nebo jiné podobné akce pro děti, případně takovou akci zakázat.
• V souvislosti s výkonem dozorové činnosti mohou také KHS ukládat sankce.
• Výkon státního zdravotního dozoru patří mezi nejdůležitější úkoly krajských hygienických stanic. Standardně probíhá podle kontrolních plánů.

Doporučený postup školy při výskytu respiračních onemocnění

Postup při uzavírání škol z důvodů zvýšené nemocnosti akutními respiračními infekcemi a chřipkou

• Vzhledem k množícím se dotazům a rozdílnému přístupu k uzavírání škol z důvodu zvýšené nemocnosti akutními respiračními infekcemi a chřipkou, s cílem zabezpečit jednotný postup v rámci celé ČR byl v minulosti vydán metodický pokyn.
• Prvotním impulzem pro rozhodování o uzavření školy z důvodu zvýšené nemocnosti akutními respiračními infekcemi a chřipkou je absence 30 a více procent žaků, které předchází narůstající trend nemocnosti.
• V případě, že vedení školy vyhodnotí situaci v duchu výše uvedeného, požádá místně příslušnou krajskou hygienickou stanici o vyjádření ve smyslu vhodnosti uzavření školy.
• Krajská hygienická stanice, jako místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví poskytne vedení školy odbornou konzultaci, která vychází z analýzy epidemiologické situace v kraji a v příslušné škole, vlastní rozhodnutí o uzavřeni školy je v kompetenci ředitelů škol.
• V případech, kdy ředitel rozhodne o uzavření školy, doba pobytu děti mimo školní kolektiv by neměla být kratší než 7 dní.

S ohledem na postupy orgánu ochrany veřejného zdraví, je tedy především v zájmu rodičů dodržovat léčebné postupy a předcházet šíření infekčních chorob v kolektivech dětí  do takové míry, že může být předškolní zařízení skutečně uzavřeno na dobu delší než 7 dní. Stanovisko KHS je relevantním pro přerušení provozu mateřské školy ve standartním průběhu školního roku. Tedy mimo měsíce červenec a srpen.

Při náhle vzniklém výrazném zvýšení nemocnosti akutními respiračními infekcemi a chřipkou vedení škol

• Zabezpečí informování místně příslušné krajské hygienické stanice.
• Zabezpečí informování rodičů žaků o nutnosti ponechat dítě s klinickými příznaky nemoci (teplota, respirační příznaky) doma a dle potřeby zajistit lékařské vyšetření.
• Bude klást zvýšený důraz na osobní hygienu žaků, zejména hygienu rukou.
• Věnuje zvýšenou pozornost skladbě jídelníčku s ohledem na obsah vitaminu C v potravinách, vede děti ke správnímu pitnému režimu.
• Vede děti k používání papírových kapesníků, zabezpečí jejich shromažďování a likvidaci v igelitových pytlích.
• Vytvoří podmínky pro zvýšenou hygienu prostředí třid, včetně úklidu na vlhko s použitím dezinfekčních prostředků s virucidním účinkem na podlahy a pracovní plochy.
• Vytvoří podmínky pro pravidelné krátkodobé větrání.

Název: Metodický pokyn k šíření respiračních onemocnění ve školách

ZDROJ: Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Název: Společné sdělení MŠMT a MZ ke zdravotnickým úkonům

ZDROJ: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Název: Resuscitace dítěte

ZDROJ: European Resuscitacion Council

Chcete se o zdravotnických úkonech ve škole dozvědět více?

Vyplňte všechny potřebné údaje.