Individuální vzdělávání a proč se (ne) bát ověření znalostí

Mgr. Lenka Polášková

Jaké jsou požadavky na realizaci individuálního vzdělávání dítěte v mateřské škole pohledem legislativy, psychologických aspektů a roviny přípravy na úspěšný přechod z mateřské školy do školy základní? V následujícím příspěvku se dozvíte na co se zaměřit pohledem rodiče i mateřské školy.

Zákonný zástupce dítěte má povinnost dítě zapsat k realizaci povinného předškolního vzdělávání. Ustanovení § 34b školského zákona připouští individuální vzdělávání jako jeden ze způsobů plnění povinného předškolního vzdělávání. Způsoby plnění povinného předškolního vzdělávání však nelze vzájemně kombinovat. Dítě může být k individuálnímu vzdělávání zapsáno v kterékoliv mateřské škole, která je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení. Nehraje tedy roli, kdo je zřizovatelem školy. Zákonný zástupce dítěte písemně oznámí mateřské škole, že chce své dítě vzdělávat individuálně, a tím přebírá plnou odpovědnost za jeho vzdělávání. Pokud má individuální vzdělávání probíhat po převážnou část školního roku, oznamuje zákonný zástupce toto rozhodnutí škole tři měsíce před začátkem školního roku, tedy v období do konce měsíce května. Nutno podotknout, že v případě individuálního vzdělávání nese plnou odpovědnost za kvalitu vzdělávání dítěte jeho zákonný zástupce.

Zákonný zástupce má právo individuální vzdělávání dítěte kdykoliv v průběhu školního roku ukončit.

Dá se říci, že obě strany – jak zákonní zástupci dítěte, tak také MŠ – mají vůči druhé straně povinnosti. V případě mateřské školy se jedná o povinnost:

Povinnosti mateřské školy:

1) Seznámit zákonného zástupce s oblastmi ve kterých je nutné dítě vzdělávat.

2) Sdělit zákonnému zástupci kdy a jakou formou proběhne ověření znalostí dítěte.

Ustanovení § 34b, odstavec 3 školského zákona stanovuje termíny ověřování včetně náhradních dvou termínů. Tyto termíny jsou uvedeny ve školním řádu tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. V případě neomluvené neúčasti u ověření v obou stanovených termínech ukládá školský zákon řediteli mateřské školy povinnost vydat rozhodnutí o ukončení individuálního vzdělávání. Rozhodnutí má bezodkladnou účinnost. Není také povoleno individuální vzdělá vání znovu obnovit.

Cílem ověření není "přezkušování", ale propojení spolupráce rodiny a školy při přípravě dítěte na úspěšný přechod z předškolního vzdělávání k povinné školní docházce. Celý proces by neměl být stresujícím ani pro zákonné zástupce dítěte, dítě samotné, ale ani pro pedagogické pracovníky mateřské školy. Ověřování znalostí je především prostředkem. Na základě ověření dosahování očekávaných výstupů u učení dítěte doporučí škola další postup, tedy na co se má zákonný zástupce v následujícím období zaměřit, aby co nejlépe rozvíjel své dítě. Nedostatečnost v dosahování očekávaných výstupů z učení zpozorovaná při ověření tedy není důvodem pro ukončení individuálního vzdělávání. Je důležité upozornit zákonné zástupce na rozdíly mezi školní zralostí a školní připraveností. Konkrétně školní zralost zahrnuje celou řadu vzájemně se ovlivňujících oblastí, například percepční úroveň, řeč, vyjadřovací schopnosti, obecné znalosti, rozumové schopnosti, paměť, citovou zralost, pracovní zralost. Vývoj každého dítěte je vysoce individuální záležitostí.

Doporučení pro rodiče

Dítě by se mělo cíleně rozvíjet v oblastech:

Adaptabilita

Zvládání krátkodobého pobytu mimo rodinu.

Cílené aktivity zaměřené na koncentraci pozornosti

Zaměření na organizace aktivit spojených s přípravou na přechod z MŠ  do ZŠ. Plnění úkolů, cílů. Zaměřujeme se na tzv. divergentní přístup, to znamená, že dítěti nepředkládáme řešení.

Schopnost zvládání neúspěchu

Z hlediska hodnocení výsledku dítěte ho podporujeme a motivujeme. Důležité je ocenění snahy za řešení, posun i když může být dítě opakovaně neúspěšné. Neúspěch není prohra, je to prostor pro další rozvoj, hledání řešení. Velmi důležitou rovinu je schopnost dítěte neúspěch přimout, zvládnout situace, kdy nemusím být úspěšný "vždy a ve všem".

Spolupráci s vrstevníky a pro-sociální chování

Dítě by mělo zvládat pravidla skupiny, chování ve společnosti vrstevníků i dospělých. Vnímat, že existuje celospolečenský rámec pravidel a jejich respektování.

Na co se zaměřovat při rozhovoru s rodičem (zákonným zástupcem dítěte):

• narušený vztah a motivaci k učení;

• nepřiměřené reakce na neúspěch;

• problémy v oblasti zrakového rozlišování;

• problémy v oblasti sluchového vnímání;

• problémy v oblasti správného úchopu psacích potřeb a grafomotoriky;

• silnou fixaci na rodinu;

• psychosomatické obtíže dítěte (bolesti hlavy, břicha, nucení na

zvracení bez organické příčiny);

• rychlou unavitelnost při činnostech zaměřených na školní připravenost;

• v obecném rámci oblasti citové, rozumové, pracovní a tělesné;

• tvořivost a nápaditost při hře;

• schopnost komunikace;

• schopnost komunikace a spolupráce s učitelem;

• zapojení se do her s pravidly;

• celkově zapojení dítěte;

• a vztah dítěte k vrstevníkům (možnosti socializace).

Důležitým faktorem je také mapování nemocnosti dítěte.

Povinnosti zákonného zástupce vůči mateřské škole:

Zákonný zástupce individuálně vzdělávaného dítěte by měl informovat mateřskou školu o:

a) přijetí do základní školy k plnění povinné školní docházky (mateřská škola ukončí evidenci dítěte ke konci školního roku);

b) a udělení odkladu povinné školní docházky a způsobu, kterým dítě bude dále plnit povinné předškolní vzdělávání.

Možnosti dalšího povinného předškolního vzdělávání při odkladu nástupu do základní školy jsou:

• pokračování v individuálním vzdělávání (nové oznámení ředitelce mateřské školy od následujícího školního roku); 

• zařazení dítěte do běžné třídy MŠ k pravidelné denní docházce; nebo

• plnění povinného předškolního vzdělávání v přípravné třídě základní školy.