Novelizace Občanského zákoníku ve školní praxi - boj o dítě a dopady rodičovských sporů na školy
Mgr. Lenka Polášková
Příspěvek přináší podrobný přehled k oblasti problematiky rodičovských práv (práv zákonných zástupců dětí), směrem k mateřským a základním školám a jejich často komplikované, vykonatelné praxe nejednotnosti legislativního rámce.
Po 1. 1. 2026 přinesla novela rodinného práva zásadní změny: sjednocuje se péče o dítě do společné péče obou rodičů (ruší se dělení na výlučnou/střídavou), posiluje se rodičovská odpovědnost (zákaz tělesných trestů, povinnost spolupráce), zjednodušuje se řízení o rozvodu spojením s péčí o dítě, zavádí se prozatímní rozhodnutí a mění se pravidla pro výživné (možnost postoupení pohledávek, vyšší úroky z prodlení).
Rodiče dítěte by měli primárně společně usilovat o relevantní zájem nezletilého dítěte/žáka, bez ohledu na své, osobní spory. Jako mimořádně závažné lze považovat situace, kdy někteří rodiče využívají své dítě jako prostředek manipulace s bývalým partnerem/partnerkou, manželem/manželkou. Tato manipulace a spory se často přenáší do prostředí mateřských a základních škol, které se tak nedobrovolně stávají "bojištěm" nesvářených rodičů dětí a žáků. Rodiče by měli v zájmu svého dítěte uzavřít společnou dohodu o styku s dítětem a rozsahu péče. Takovou dohodu pak škola respektuje a postupuje podle definovaného ujednání.
Pokud není takové dohody dosaženo, jsou základní kritéria v rozhodování školy dvě:
a) Usnesení soudu.
b) Akceptace roviny práv rodičů s odkazem na zákon č. 268/2025 Sb. (zákon účinný od 1.1.2026).
Škola není určena k tomu, aby ve svých prostorách umožňovala setkávání s rodičem, který již žije odděleně mimo původní rodinu a dožaduje se vstupu do školy v průběhu vzdělávání jen proto, že druhý rodič mu odmítá jiný kontakt s dítětem umožnit. Na takový postup, který bývá v krajních případech dokonce vymáhán však rodič právo nemá a škola se může proti takovým snahám bránit i prostřednictvím Policie ČR.