Česká školní inspekce a problematika speciálních vzdělávacích potřeb v MŠ
Lenka Polášková
Česká školní inspekce je samostatným, nezávislým úřadem České republiky, hodnotitelem počátečního vzdělávání, jeho kvality a efektivity. Pravidelné hodnocení vzdělávací soustavy probíhá na základě plánů a úkolů hlavní činnosti pro konkrétní školní rok. Svou činností Česká školní inspekce zjišťuje, ale také hodnotí podmínky vzdělávání, jeho průběh i výsledky.

Inspekční tým je povinen seznámit alespoň deset pracovních dnů před zahájením inspekční činnosti ředitele školy s předmětem inspekční činnosti, termínem zahájení inspekční činnosti na místě a předpokládaným termínem jejího ukončení, s časovým plánem, se seznamem požadované dokumentace školy, s požadavky na zajištění inspekční činnosti a s dalšími okolnostmi, které jsou významné z hlediska provedení inspekční činnosti a získání objektivních výsledků (např. technické a prostorové zabezpečení).
Oznámení o inspekční činnosti probíhá formou oznamovacího dopisu. Ve výjimečných případech (zejména pokud by byl předchozím oznámením zmařen účel inspekční činnosti) se oznámení o zahájení inspekční činnosti nezasílá a škola, resp. odpovědná osoba je seznámena s relevantními informacemi o inspekční činnosti až při samotném zahájení inspekční činnosti na místě. Vlastní provedení inspekční činnosti na místě zahrnuje zejména:
• zjišťování stavu podle předmětu inspekční
činnosti,
• ověřování údajů zjištěných při přípravě
inspekční činnosti,
• shromáždění podkladů prokazujících zjištěné
skutečnosti.
Přijetí dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami do mateřské školy
Mateřská škola je povinna vytvářet každému dítěti a jeho rodině rovné příležitosti ke vzdělávání bez ohledu na jeho pohlaví, věk, etnickou příslušnost, kulturu, rodný jazyk, náboženství, rodinné zázemí, ekonomický status nebo náboženství. Tento přístup je uplatňován také v rámci zápisu do mateřské školy a při nastavování kritérií přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání. Při přijímání dětí škola respektuje rovný přístup ke vzdělávání s maximální vstřícností ke všem uchazečům. Při rozhodování o přijetí a přestupech neupřednostňuje děti s lepšími kognitivními schopnostmi nebo specifickým nadáním, s lepším rodinným zázemím nebo děti bez speciálních vzdělávacích potřeb. Trvale nerozděluje děti do tříd s odlišným kurikulem (s výjimkou tříd zřizovaných podle § 16, odst. 9 školského zákona) a ve všech třídách poskytuje vzdělání ve srovnatelné kvalitě.
Každé dítě má nárok na to, aby pro něj byly vytvořeny rovné příležitosti a prostředí pro vzdělávání a uplatňování potřeb. Pokud vyvstane ze strany mateřské školy v rámci zápisu "obava" ze schopnosti zajištění adekvátního prostředí pro dítě s SVP, je nutné neodkládat komunikaci a spolupráci se školským poradenským zařízením, případně zřizovatelem, zákonnými zástupci dítěte a lékaři již v rámci zahájení správního řízení. Diagnóza nesmí být důvodem nepřijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání!

Koncept pedagogické diagnostiky
Klíčová je role předškolního zařízení při identifikaci a posléze uplatňování podpůrných opatření. Nezastupitelnou roli má v tomto směru koncept systém pedagogické diagnostiky na úrovni celé mateřské školy, důsledné sledování pokroků a vývoje dětí a spolupráce v oblasti pedagogické diagnostiky s asistentem pedagoga. Důležité je i mít vlastní strategii práce s dětmi s potřebou podpůrných opatření.
Pedagogický přístup
Pedagogický přístup by měl být založen na podpoře osobnostního sociálního přístupu, budování prosociálních aktivit, které tmelí dětský kolektiv a předchází rizikům vyčlenění dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami z kolektivu. Nutné je vzít na zřetel také specifika komunikace s rodiči dítěte. V komunikaci s dětmi a rodiči je vhodné se vyhýbat stereotypizaci, V konceptu aktivit směřujících k primární prevenci zařazujeme aktivity posilující vztahové dovednosti a rozvoj charakteru dětí.
Tandemová spolupráce třídních učitelek a asistenta pedagoga
Pří vzdělávacích činnostech třídní učitelky a asistent pedagoga spolupracují. Při vzdělávání je klíčová role třídní učitelky, ta dítě vzdělává. Role asistenta pedagoga je podpůrná.
Uplatňuje přímé formy podpory:
• Vysvětlování nových pojmů a postupů.
• Procvičování dovedností, vědomostí, návyků Podpora aktivizace.
• Podpora při vypracovávání úkolů.
• Kontrola porozumění úkolům.
• Podpora koncentrace pozornosti.
• Podpora sociálních dovedností.
• Pomoc při manipulaci s předměty a procvičování jemné motoriky a koordinace pohybu.
• Pomoc při orientaci při vypracovávání zadaných úkolů.
• Kooperace s třídními učitelkami v rámci pedagogické diagnostiky.
Při práci asistenta pedagoga poskytují třídní učitelky systematickou podporu v rovině odbornosti, při výběru vhodných pedagogických postupů, metod, pomůcek a adekvátních nástrojů. Závěrem neopomeňme zmínit i roli mateřské školy jako celku v rámci komunikace a spolupráce se školskými poradenskými zařízeními (PPP, SPC) a případně OSPOD).