Animovaná pohádka jako prostředek marketingu
Lenka Polášková
Patrně se v dnešní době nenajde nikdo, kdo by dokázal význam prostředkem zpochybnit vliv televize a sociálních médií na děti. Jaký vliv skutečně mají lze specifikovat jen velmi těžko. Názory mezi rodiči, pedagogy i dalšími odborníky se různí. V čem se však vzácně shodují například odborné studie, je fakt, že nadměrný konzum televizního vysílání a sociálních médií má u dítěte nepříznivý vliv na jeho psychiku.
Žádným způsobem totiž neformuje, dítě jen pasivně přijímá informace. Smutným faktem je i skutečnost, že časté vysedávání u televize a digitální technologie obecně,způsobuje problémy spojené s nedostatkem pohybu. Kromě pasivního přijímání informací se v 21. století setkáváme s dalším problematickým jevem ovlivňování dětí, a sice faktem, že se mnohé pořady, včetně animovaných pohádek pro nejmenší děti, staly silným prostředkem marketingových aktivit firem.
Ve Spojených státech amerických provedla společnost Kaiser Family Foundation průzkum, který jednoznačně dokládá, že čas dětí, které sledují televizi, se v posledních letech rapidně zvýšil. Některá čísla hovoří dokonce až o deseti hodinách denně. Čas zahrnuje aktivity spojené se sledováním televize, internetu, videoher a komunikaci prostřednictvím technologií, například mobilních telefonů. Jaká jsou v tomto případě rizika? Kromě problémů spojených s obezitou se i v České republice setkáváme se špatnou komunikací mezi dětmi a nekvalitními sociálními vztahy i vazbami. Skutečné pevné vazby mezi dětmi (všech věkových kategorií) nahrazují vztahy a vazby fiktivní. Každý z nás se jistě setkal se situací, kdy děti netráví společně čas venku, ale komunikují přes internetová média, a to i v případě, kdy bydlí kousek od sebe. Animované pohádky určené primárně předškolním dětem se staly významným prostředkem marketingových aktivit firem a společností.
Jejich vliv je směřován na děti poměrně agresivním způsobem. Děti ve věku tří až šesti let vnímají okolní svět jako místo příběhů a fantazie, a jejich úsudek tudíž může být odlišným vnímáním reality zastřen. Děti věří řadě informací, jež přináší reklama, která bývá často podána formou krátkých příběhů, v nichž vystupují jejich vrstevníci či známé pohádkové postavy, které znají z animovaných pohádek a příběhů. Aktuálně se v televizi můžeme setkat třeba s příběhy poníků, bojovných želv nebo robotů z jiné planety, kteří si vybrali zrovna tu naši ke vzájemnému souboji. Silnou marketingovou základnu však mají v České republice také pořady pro děti produkované veřejnoprávními médii a dalšími médii. Největší vliv má nepochybně reklama televizní. V Americe zhlédne dítě ročně přes 20 000 reklam. Děti nelze před reklamou zcela uchránit, je však možné s nimi rozmlouvat a adekvátně jejich věku jim význam reklamy vysvětlit. Zcela klíčové je pak nastavení pravidel při nakupování či návštěvě obchodních center. V praxi se kvůli nedůslednosti rodičů a prarodičů setkáváme se srdceryvným pláčem nebo záchvaty vzteku a zuřivosti dětí mezi regály nákupních center. Vnímání dítěte je skrytě ovlivňováno některými informacemi, jež dětský mozek není schopen postřehnout a zpracovat. Dítě dokáže čelit pouze omezenému množství příchozích informací a podnětů, a pokud se tlak zvýší a příchozí informace a podněty překročí určitou mez, nastupuje podvědomí. Vjemy jsou zpracovávány jiným způsobem a dochází k ovlivňování dítěte. Zadavatelé reklam jsou si velmi dobře vědomi schopnostem odolává takřka každé nadlidské síle?
Naštěstí poměrně úspěšně odolávají nájezdům poníků, želv i robotů nesmrtelné české animované pohádky. Je dobře, že pozitivní, neagresivní a vlídně jednající pohádkové postavy mají u dětí stále své místo. Samozřejmě lze namítnout, že i v tomto případě jsou některé "značky" využívány k prodeji v podobě hraček nebo společenských her. Na rozdíl od moderních animovaných filmů však oblíbené české kreslené postavy mají hlubokou historii a vznikaly za zcela jiných podmínek a ze zcela jiných důvodů. Jejich tvůrci vytvářeli pohádkové postavy a jejich příběhy zejména pro děti, nikoli proto, že předpokládali jejich vysokou prodejnost podpořenou masivním působením reklamy.
Rodiče zapomínají, že "splněné sny" v podobě hraček a techniky rozhodně nemohou nahradit laskavý dotek, pohled do očí, úsměv a něžné oslovení dítěte. V dnešní době nás ovlivňuje filozofi e "jsem to, co mám". Místo mnohem důležitějšího "jsem tím, co cítím, o čem přemýšlím". Tato moudrá slova pronesl pedagog a v mnoha ohledech vizionář Marek Herman. Mysleme na to, že pokud se děti mají cítit skutečně bezpečně, žádný mobilní telefon ani technicky přemoudřelá hračka jim je nepřinese. Děti nutně potřebují k pocitu bezpečí pravidla, zázemí, důslednost, lásku a bezmezné přijetí své osoby rodiči, a mají-li se cítit bezpečně, musejí vědět, že je rodiče milují, vyslechnou a pohladí. Nebudou zkrátka šetřit laskavým dotekem, vlídným slovem, milým pohledem, povzbudivým úsměvem, uznáním, a hlavně tolik potřebnou pozorností. Rodiče zkrátka mohou nad vlivem reklamy stále vítězit, protože pro děti ve věku tří až šesti let je klíčový pocit bezpečí a jistoty ze strany rodičů a také potřeba prozkoumávat a odhalovat okolní svět.
