Priority České školní inspekce v základních školách - školní rok 2026/2027 jasně, stručně, přehledně
Mgr. Lenka Polášková
Česká školní inspekce bude i ve školním roce 2026/2027 pokračovat v trendu, ze kterého je již několik posledních let patrný odklon od převážně formální kontroly dokumentace. Základním cílem inspekční činnosti již není pouze ověřit, zda škola plní legislativní požadavky, ale klást důraz především na posouzení, jak efektivně se daří podporovat učení žáků, jak škola rozvíjí jejich kompetence a jak vedení školy vytváří podmínky pro kvalitní pedagogickou práci.
Výše uvedené priority vychází z Plánu hlavních úkolů České školní inspekce pro školní rok 2026/2027, který navazuje na Strategii vzdělávací politiky ČR 2030+ a dlouhodobě také na cíle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
V centru zájmu inspekčních týmů bude především samotná výuka. S lehkou nadsázkou můžeme říci, že nepůjde pouze o to "co" se žáci učí, ale prioritně "jak"? Česká školní inspekce dlouhodobě zdůrazňuje, že kvalitní vyučovací hodina není charakterizována objemem učiva, ale tím, jakým způsobem se žáci skutečně učí. Hodnocena tedy bude zejména aktivita žáků během výuky, jejich zapojení do řešení problémových úloh, rozvoj kritického myšlení, schopnost argumentovat a spolupracovat. Důležitou součástí kvalitní výuky je také individualizace vzdělávání, tedy přizpůsobení metod a forem práce rozdílným vzdělávacím potřebám jednotlivých žáků. Inspekce bude věnovat pozornost tomu, zda učitelé dokážou diferencovat zadávané úkoly podle schopností žáků a zda poskytují účinnou zpětnou vazbu podporující jejich další rozvoj. Značná pozornost bude věnována také využívání formativního hodnocení, které je podle metodických materiálů ČŠI jedním z klíčových nástrojů zvyšování kvality vzdělávání. (Česká školní inspekce. Plán hlavních úkolů ČŠI na školní rok 2026/2027).
Vedle samotné výuky bude inspekce hodnotit také to, jak se školám daří vytvářet podmínky pro rovné příležitosti ve vzdělávání. Česká školní inspekce dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že úspěšnost školy není dána pouze výsledky nejlepších žáků, ale především schopností podporovat všechny děti bez ohledu na jejich sociální zázemí nebo vzdělávací potřeby. Ve školním roce 2026/2027 se proto inspekční činnost zaměří na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, práci s nadanými žáky i na prevenci školní neúspěšnosti. Hodnoceno bude, zda školy dokáží včas identifikovat žáky ohrožené školním neúspěchem a zda přijímají konkrétní opatření k jejich podpoře. Významnou součástí inspekční činnosti zůstává také sledování kvality školního poradenského pracoviště a spolupráce školy s dalšími odbornými institucemi. (Česká školní inspekce. Tematické zprávy).
Neméně významnou oblastí bude hodnocení pedagogického leadershipu vedení školy. Česká školní inspekce opakovaně upozorňuje, že kvalita školy závisí nejen na práci jednotlivých učitelů, ale také na schopnosti ředitele vytvářet podmínky pro jejich profesní rozvoj. Inspektoři proto budou sledovat, zda vedení školy disponuje jasnou vizí rozvoje školy, zda systematicky podporuje profesní růst pedagogických pracovníků, vytváří prostor pro sdílení dobré praxe a pravidelně vyhodnocuje kvalitu výuky prostřednictvím hospitační činnosti. Důležitým kritériem bude také způsob, jakým vedení školy pracuje s výsledky vlastního hodnocení školy a zda využívá získaná data při plánování dalšího rozvoje školy. (Česká školní inspekce. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání). Významnou prioritou souběžně zůstává také práce s výsledky vzdělávání. Česká školní inspekce již několik let upozorňuje, že samotné získávání údajů o výsledcích žáků jednoduše nestačí. Podstatné zásadně je, zda škola dokáže tato data analyzovat, hledat příčiny případných problémů a přijímat konkrétní opatření vedoucí ke zlepšení kvality výuky. Hodnocena tedy bude schopnost pedagogických týmů společně vyhodnocovat výsledky vzdělávání a využívat je při plánování výuky. Důraz bude kladen také na sledování individuálního pokroku jednotlivých žáků, nikoli pouze na jejich absolutní výkon.
V souladu s dlouhodobými trendy se inspekce zaměří také na oblast školního klimatu a wellbeingu. Pozitivní vztahy mezi učiteli a žáky, bezpečné prostředí školy, podpora duševního zdraví a efektivní prevence rizikového chování patří mezi významné faktory ovlivňující kvalitu vzdělávání. Inspekce bude konkrétně sledovat, jak školy podporují vzájemný respekt, spolupráci a otevřenou komunikaci nejen mezi žáky, ale také mezi pedagogy, vedením školy a rodiči. Významnou roli zde hraje také systematická prevence šikany a vytváření bezpečného prostředí podporujícího učení. Výroční zprávy v této souvislosti bohužel dlouhodobě upozorňují na opakující se nedostatky v pedagogické práci učitelů. Přestože se kvalita výuky v českých školách postupně zvyšuje, inspektoři stále zaznamenávají převahu frontální výuky, při níž převažuje výklad učitele a žáci zůstávají spíše pasivními příjemci informací. Ve výuce bývá často omezen prostor pro diskusi, řešení problémových situací nebo samostatné objevování souvislostí. Inspekce rovněž upozorňuje na nedostatečné využívání diferenciace výuky. V mnoha hodinách učitelé zadávají všem žákům stejné úkoly bez ohledu na jejich individuální vzdělávací potřeby, což omezuje možnosti rozvoje jak nadaných žáků, tak žáků ohrožených školním neúspěchem.
Další oblastí, která se pravidelně objevuje ve výročních zprávách ČŠI, je nedostatečné využívání formativního hodnocení. Učitelé často hodnotí výsledný výkon známkou, avšak méně často poskytují průběžnou zpětnou vazbu zaměřenou na proces učení. Jen velmi omezeně jsou využívány metody sebehodnocení a vrstevnického hodnocení, přestože právě tyto přístupy významně podporují rozvoj odpovědnosti žáků za vlastní učení. Inspektoři rovněž upozorňují na malý prostor věnovaný práci s chybou. Chyba bývá ve výuce často chápána jako selhání, nikoli jako příležitost k hlubšímu porozumění učivu. Vedle pedagogické práce učitelů se ve výročních zprávách opakovaně objevují také nedostatky v oblasti řízení škol. Mnozí ředitelé věnují značnou část své pracovní doby administrativním a provozním činnostem, zatímco pedagogickému vedení školy zbývá méně prostoru. Hospitační činnost bývá často zaměřena spíše na kontrolu formálních náležitostí než na podporu profesního rozvoje učitelů. Vlastní hodnocení školy bývá v některých případech zpracováno pouze formálně a není tak dostatečně využíváno jako nástroj plánování dalšího rozvoje. Česká školní inspekce rovněž upozorňuje na nedostatečné využívání dat při řízení školy. Školy sice disponují množstvím informací o výsledcích vzdělávání, avšak často je systematicky neanalyzují a nepřijímají na jejich základě konkrétní opatření. Častým problémem zůstává také oblast profesního rozvoje pedagogických pracovníků. Další vzdělávání učitelů bývá mnohdy nahodilé a není dostatečně propojeno se strategickými cíli školy. Chybí systematické ověřování, zda absolvované vzdělávání skutečně přináší změny do výuky a přispívá ke zvyšování kvality vzdělávacího procesu. Inspekce proto doporučuje rozvíjet kulturu profesního učení prostřednictvím vzájemných hospitací, mentoringu, kolegiální podpory a sdílení příkladů dobré praxe.
Nejčastější nedostatky managementu škol:
Nedostatečné pedagogické vedení
Komentář: Ředitelé často věnují značnou část času provozu školy, zatímco méně prostoru zbývá na:
- hospitační činnost,
- mentoring učitelů,
- rozvoj kvality výuky.
Formální vlastní hodnocení školy
Komentář: Sebehodnocení bývá zejména:
- popisné,
- bez konkrétních dat,
- bez návazných opatření.
Slabé využívání dat
Komentář: Řada škol sbírá informace o výsledcích vzdělávání, ale:
- neanalyzuje jejich příčiny,
- nepřijímá cílená opatření,
- nesleduje jejich účinnost.
Nedostatečný profesní rozvoj pedagogů
Komentář: ČŠI upozorňuje, že vzdělávání učitelů bývá často:
- nahodilé,
- bez vazby na strategii školy,
- bez následného ověřování dopadu do výuky.
Nedostatečné sdílení dobré praxe
Komentář: Ve školách absentují:
- vzájemné hospitace,
- kolegiální podpora,
- profesního učení učitelů.
POZOR: Tyto oblasti patří mezi nejčastěji opakované závěry výročních zpráv ČŠI.
Nejčastější nedostatky v práci učitelů:
Převaha frontální výuky
Komentář: Ve značném počtu hodin bohužel stále převažuje:
- výklad učitele,
- nízká aktivita žáků,
- omezená možnost diskuse,
- malý prostor pro samostatné objevování.
Nedostatečná diferenciace
Komentář: Častým problémem je zejména jednotná výuka pro všechny žáky bez ohledu na:
- tempo práce,
- úroveň znalostí,
- individuální vzdělávací potřeby.
V tomto směru vnímá jako zásadní nedostatek nedostatečnou diferenciaci také u mateřských škol.
Nedostatečné využívání formativního hodnocení
Komentář: Inspekce upozorňuje zejména na:
- převahu známkování sumativního charakteru,
- minimum průběžné zpětné vazby,
- malé zapojení sebehodnocení a vrstevnického hodnocení.
Komentář: I zde se setkáváme z obdobnými nedostatky také v případě mateřských škol.
Minimální nebo zcela absentující aktivizace žáků
Komentář: Patrné je v praxi:
- minimum otevřených otázek,
- převaha uzavřených odpovědí,
- nízká míra argumentace,
- omezený rozvoj vyšších kognitivních dovedností.
Nedostatečná práce s chybou
Komentář: Žáci často dostávají správné řešení, ale nejsou vedeni k tomu:
- proč chyba vznikla,
- jak ji opravit,
- jak podobné situaci příště předejít.
Těmto nedostatkům dokáže předcházet preference divergentního přístupu u učitelů a také asistentů pedagoga a aplikace principu celostnosti.
Doplňující komentář:
Co znamená pojem princip celostnosti? Cílem aplikace principu celostnosti je připravit žáka nejen na úspěšné zvládnutí školních požadavků, ale také na osobní, společenský a profesní život.
V praxi se princip celostnosti profiluje zejména:
- propojováním vzdělávacích obsahů napříč předměty (mezipředmětové vztahy),
- využíváním projektové a problémové výuky, která spojuje teorii s reálnými situacemi,
- aktivním učením, při němž žáci samostatně objevují souvislosti a řeší praktické úkoly,
- rozvojem klíčových kompetencí, nikoli pouze osvojováním faktických znalostí,
- podporou sociálního a emočního učení, spolupráce, komunikace a sebereflexe,
- individualizací výuky, která respektuje potřeby, schopnosti a možnosti každého žáka.
Co znamená uplatňování tzv. divergentního přístupu? Divergentní přístup přispívá k rozvoji tvořivého myšlení, flexibility a schopnosti řešit nové a komplexní situace. Učitel, nebo asistent pedagoga automaticky nepředkládá žákovi řešení.
V praxi pedagoga se tento přístup projevuje zejména tím, že:
- klade otevřené otázky s více možnými odpověďmi,
- zadává problémové a tvořivé úlohy,
- podporuje diskusi a argumentaci různých názorů,
- oceňuje originalitu i různé způsoby řešení,
- vede žáky k samostatnému objevování souvislostí a hledání vlastních postupů,
- vytváří bezpečné prostředí, ve kterém se žáci nebojí chybovat a experimentovat.
Použité zdroje:
Česká školní inspekce. Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2026/2027.
Česká školní inspekce. Výroční zprávy České školní inspekce.
Česká školní inspekce. Tematické zprávy České školní inspekce.
Česká školní inspekce. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání.