Česká školní inspekce v mateřské škole - priority, rizika a možnosti ve šk.r. 2026/2027
Mgr. Lenka Polášková
Inspekční činnost České školní inspekce ve školním roce 2025/2026 potvrdila řadu dlouhodobě se opakujících nedostatků jak v oblasti pedagogické práce učitelek mateřských škol, tak v oblasti řízení škol. Přestože se kvalita předškolního vzdělávání v České republice postupně zvyšuje, inspekční zjištění ukazují, že některé oblasti vyžadují systematickou změnu přístupu. Hodnocení vychází zejména z Kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání České školní inspekce pro školní rok 2025/2026, modelu Kvalitní škola a z poznatků zveřejněných v jednotlivých inspekčních zprávách mateřských škol.
Česká školní inspekce (ČŠI) zveřejnila dne 24. června 2026 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2026/2027 a současně Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2026/2027.
Jedním z nejvýraznějších zjištění inspekce zůstává nedostatečná individualizace vzdělávání. V řadě mateřských škol jsou vzdělávací činnosti organizovány jednotně pro všechny děti bez dostatečného zohlednění jejich individuálních vzdělávacích potřeb, schopností, zájmů nebo pracovního tempa. Děti často plní stejné úkoly ve stejném rozsahu a obtížnosti, bohužel jen v omezené míře dochází k diferenciaci vzdělávací nabídky. Přestože probíhá řadu let realizace inkluzivního vzdělávání, rezervy přetrvávají také v systematické podpoře dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně dětí nadaných. Jako mimořádně problematický jev opakovaně vnímá Česká školní inspekce stále převažující využívání frontálně řízených činností. Opakovaně upozorňuje na situace, kdy učitelka organizuje vzdělávání převážně formou společných řízených aktivit, při nichž děti plní stejné pokyny ve stejném čase. Takto vedené vzdělávání omezuje aktivní zapojení dítěte, jeho možnost samostatně se rozhodovat, vybírat si činnosti nebo hledat vlastní řešení.
Významné rezervy přetrvávají také v oblasti pedagogické diagnostiky. Přestože většina mateřských škol vede o dětech diagnostické záznamy, jejich obsah bývá často pouze popisný a postrádá pedagogické závěry využitelné pro další plánování vzdělávání. Diagnostika není dostatečně propojena s individualizací vzdělávací nabídky ani s plánováním podpory konkrétních dětí. Často chybí průběžné vyhodnocování pokroku dítěte i formulace konkrétních pedagogických opatření. Mateřské školy bohužel nezřídka kdy neumí využívat v praxi efektivně údajů, které v systému pedagogické diagnostiky zaznamenávají. Inspekční zjištění dále poukazují na omezené využívání formativního hodnocení. Učitelky sice dětem poskytují průběžnou zpětnou vazbu, ta je však často obecná a spočívá pouze v hodnotících výrocích typu "šikovný", "výborně" nebo "máš to správně". Je potřeba si uvědomit, že podobný styl poskytování zpětné vazby je abstraktní a bez významného přínosu pro dítě. Výrazně méně jsou děti vedeny k tomu, aby rozuměly vlastnímu pokroku, přemýšlely o svém učení nebo dokázaly samostatně hodnotit výsledky své práce. Sebehodnocení i vzájemné hodnocení dětí se v mnoha mateřských školách objevuje pouze okrajově, přestože představuje významný prostředek rozvoje kompetence k učení. Jak ukazují výstupy z inspekční činnosti ve školách, s podobným nedostatkem se potýkají také základní školy. Další oblastí, na kterou Česká školní inspekce dlouhodobě upozorňuje, je nedostatečná podpora tvořivého, divergentního a badatelského myšlení. Ve vzdělávací nabídce stále převažují činnosti zaměřené na reprodukci známých postupů a plnění jednotných zadání, zatímco méně prostoru dostávají otevřené úlohy, experimentování, hledání různých řešení nebo objevování souvislostí. Inspekce přitom zdůrazňuje význam aktivního poznávání, které podporuje přirozenou zvídavost dítěte a rozvoj jeho samostatného myšlení.
Těmto nedostatkům dokáže předcházet preference divergentního přístupu u učitelů a také asistentů pedagoga a aplikace principu celostnosti.
V praxi se princip celostnosti profiluje zejména:
- propojováním vzdělávacích obsahů napříč tématy(mezipředmětové vztahy),
- využíváním projektových aktivit, které děti připravují na reálné situace,
- aktivním učením, při němž děti samostatně objevují souvislosti a řeší praktické úkoly,
- rozvojem klíčových kompetencí, nikoli pouze osvojováním faktických znalostí,
- podporou sociálního a emočního učení, spolupráce, komunikace a sebereflexe,
- individualizací výuky, která respektuje potřeby, schopnosti a možnosti každého dítěte.
Inspekce dále upozorňuje na nedostatečné využívání spontánní hry jako základního prostředku učení dítěte. V některých mateřských školách je čas pro volnou hru zkracován ve prospěch organizovaných aktivit nebo je hra často přerušována režimovými činnostmi. Česká školní inspekce přitom dlouhodobě zdůrazňuje, že kvalitní hra vytváří prostor pro rozvoj tvořivosti, sociálních vztahů, řešení problémů i přirozeného osvojování poznatků.V oblasti organizace vzdělávání se opakovaně objevují nedostatky spočívající v dlouhém čekání dětí, častých organizačních přechodech nebo v hromadném řízení činností. Takový způsob organizace snižuje efektivitu vzdělávacího procesu a omezuje možnosti aktivního zapojení jednotlivých dětí.
Vedle pedagogické práce se inspekční zjištění významně zaměřují také na oblast řízení mateřských škol. Jedním z nejčastějších zjištění je nedostatečně rozvinuté pedagogické vedení učitelů ze strany ředitelů škol. Hospitační činnost bývá sice pravidelně realizována, avšak její výsledky nejsou vždy systematicky využívány pro profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Další významnou oblastí je vlastní hodnocení školy. Inspekce opakovaně konstatuje, že autoevaluace bývá v některých mateřských školách zpracovávána převážně formálně a není dostatečně využívána jako nástroj plánování dalšího rozvoje školy. Chybí práce s daty získanými z hospitační činnosti, pedagogické diagnostiky, dotazníkových šetření nebo zpětné vazby od rodičů. Na vlastní hodnocení často nenavazují konkrétní opatření ani jejich následné vyhodnocování.
Rezervy přetrvávají rovněž v plánování profesního rozvoje pedagogických pracovníků. Další vzdělávání bývá organizováno spíše podle aktuální nabídky vzdělávacích akcí než na základě systematické analýzy potřeb školy a jednotlivých pedagogů. Jen omezeně dochází k vyhodnocování skutečného přínosu absolvovaných vzdělávacích aktivit.
Nejčastější nedostatky v pedagogické práci učitelek mateřských škol
Nedostatečná individualizace vzdělávání
Komentář: Jedním z nejčastějších zjištění ČŠI zůstává skutečnost, že vzdělávací nabídka není dostatečně přizpůsobována individuálním možnostem, potřebám a tempu jednotlivých dětí.
Nedostatky:
- všechny děti by neměly plnit stejné úkoly,
- jednotná obtížnost činností,
- minimální diferenciace podle schopností,
- slabá podpora nadaných dětí,
- nízká míra podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.
Převaha řízených činností nad aktivitou dítěte
Komentář: Inspekce opakovaně upozorňuje, že část učitelek stále preferuje frontální organizaci vzdělávání.
Nedostatky:
- dlouhé společné řízené bloky,
- dominantní role učitelky,
- malý prostor pro vlastní rozhodování dítěte,
- nízká podpora samostatnosti,
- omezené možnosti volby.
Problematická kvalita pedagogické diagnostiky a využívání výsledků při rozvoji dítěte
Komentář: Velmi častým problémem, je víceméně formální, "papírové" vedení pedagogické diagnostiky, bez dalšího využití při praktickém rozvoji dítěte. Jedním z nejdůležitějších faktorů vhodně nastavené pedagogické diagnostiky, je možnost průběžně zaznamenávat pokroky dítěte.
Nedostatky:
- popisné záznamy bez pedagogických závěrů,
- nepravidelné sledování pokroku,
- chybějící plánování další podpory,
- nevyužívání diagnostiky při přípravě vzdělávání.
Omezená aplikace formativního hodnocení v každodenní komunikaci pedagogů s dětmi
Komentář: V České republice se setkáváme s mimořádně odlišnými úrovněmi aplikace formativního hodnocení. Zatímco v některých mateřských školách je aplikace postupně zaváděna, v jiných je doslova teprve na "své startovací čáře". Častým nedostatkem aplikace formativního hodnocení je zaměňování sumativního hodnocení s formativním.
Nedostatky:
- poskytování "abstraktní" zpětné vazby , typu "Ty jsi šikovný"…,
- absence konkrétní, zpětné vazby,
- děti nejsou vedeny k sebehodnocení.
Malá podpora komunikace mezi dětmi
Komentář:
Převládá komunikace učitelka → dítě.
Malá podpora komunikace dítě → dítě.
Nedostatečné propojení témat na úrovni třídy s reálným životem dítěte
Komentář: Stále se setkáváme s důrazem na činnosti s "pracovními listy" a "pracovními sešity" různého formátu, bez návaznosti a hlubšího smyslu.
Nedostatky:
- absence situačního učení,
- absence prožitkového učení,
- absence kooperativního učení.
Převládající řízené činnosti, na úkor spontanní hry
Komentář: Nezřídka se inspekční týmy setkávají ze situacemi, kdy je spontánní hra, a spontánní činnosti zkracovány, nebo je do nich nevhodně zasahováno. Přitom je to právě hra, která je základním prostředkem předškolního vzdělávání dítěte.
Nedostatky:
- zkracování času na volnou hru,
- časté přerušování, ze strany pedagogů,
- malá podpora ze strany pedagogů.
Nevhodně nastavený režim a organizace dne
Nedostatky:
- dlouhé čekání dětí,
- dlouhé přechody činností,
- časté, hromadné organizování.
Nejčastější nedostatky v oblasti managementu mateřských škol
Nedostatečné pedagogické vedení učitelů
Komentář: V praxi ředitelky je nutné propojit plán, realizaci hospitační činnosti a její výsledky s plánem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Nedostatky:
- formálně realizované hospitace,
- neposkytování oboustranné funkční, zpětné vazby,
- absence systému rozvoje kompetencí učitelek a asistentek pedagoga,
- jen minimální využívání mentoringu.
Problematické, vlastní hodnocení školy
Komentář: Česká školní inspekce upozorňuje na spíše formální zpracování, bez definování priorit, případně následných opatření.
Nedostatečné řízení kvality vzdělávání
Komentář: Česká školní inspekce zejména upozorňuje na absenci jednotných, pedagogických postupů, rozdílnou kvalitu pedagogické práce na úrovni jednotlivých tříd a chybějící standardy pedagogické práce ve škole.
Velmi výrazná absence práce s daty
Komentář: Mateřské školy nevyužívají potenciálu práce s výstupy.
Například:
- z vlastního hodnocení školy,
- z pedagogické diagnostiky dětí,
- dotazníkových šetření,
- hospitační činnosti,
- inspekčních doporučení.
Nedostatečné strategické řízení školy
Komentář: Jako významný deficit v oblasti řízení mateřských škol vnímá Česká školní inspekce oblast dlouhodobé koncepce školy, nesledování naplňování stanovených priorit a cílů a velmi slabé vyhodnocování přijatých opatření. ČŠI upozorňuje, že dokumentace bývá vedena spíše kvůli splnění povinností, než jako nástroj řízení kvality školy.
Přestože v době zpracování tohoto obsahu dosud nebyla zveřejněna Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2025/2026, je možné již z aktuálních dokumentů ČŠI jednoznačně identifikovat oblasti, které budou ve školním roce 2026/2027 předmětem zvýšené pozornosti. Stejně jako v předchozích letech bude inspekční činnost vycházet z modelu kvalitní školy. Hodnocení nebude prioritně zaměřeno pouze na administrativní správnost vedené dokumentace, ale především na skutečnou kvalitu vzdělávání, jeho dopad na děti a efektivitu pedagogické práce.
Inspektoři se budou zaměřovat zejména na:
- kvalitu pedagogického vedení školy,
- naplňování školního vzdělávacího programu,
- plánování a realizaci vzdělávání,
- individualizaci vzdělávání,
- pedagogickou diagnostiku,
- využívání výsledků diagnostiky při plánování,
- bezpečné a podnětné vzdělávací prostředí,
- spolupráci pedagogů,
- kvalitu evaluace školy,
- profesní rozvoj pedagogických pracovníků.
Tyto oblasti dlouhodobě vycházejí z modelu kvalitní školy, který je součástí kritérií hodnocení ČŠI a dlouhodobě právě na tento model klade inspekce mimořádný důraz. I když není možné vycházet z Výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2025/2026, je možné z hlediska priorit navázat na dlouhodobě opakovaná zjištění inspekčních týmů a nedostatky, které se objevují v inspekčních zprávách mateřských škol i ve výročních zprávách z předchozích let.
Inspekční zprávy jsou veřejným dokumentem, který je dostupný v registru inspekčních zpráv. Mezi nejčastější oblasti, ve kterých inspekce identifikuje prostor pro zlepšení, patří zejména:
Pedagogická diagnostika bez návaznosti na plánování
Komentář: Řada mateřských škol sice pravidelně sleduje vývoj dítěte, získané poznatky však nejsou dostatečně využívány při plánování vzdělávací nabídky. Diagnostika tak často plní pouze evidenční funkci. Její význam by však měl být reflektován především v rámci pedagogické práce s dětmi.
Omezená individualizace vzdělávání
Komentář: V některých třídách převažuje jednotná vzdělávací nabídka pro všechny děti bez výraznější diferenciace podle jejich možností, zájmů nebo aktuální úrovně vývoje. Pojem diferenciace je v praxi často doslova strašákem, je ale potřeba si uvědomit, že se jedná o zcela přirozenou součást pedagogické praxe, kdy učitelka reaguje na specifické situace spojené s individuálním vývojem každého dítěte.
Převaha frontálně organizovaných činností
Komentář: Inspekce dlouhodobě doporučuje vytvářet více příležitostí pro samostatnou aktivitu dětí, kooperativní učení, experimentování, badatelské činnosti a situační učení namísto převažující frontální organizace. V předchozích příspěvcích Informatoria jste se mohli seznámit například s výhodami aplikace sytému "VAK", nebo Gardnerovou teorií mnohačetné inteligence, která může být pomůckou pro rozšíření konceptu plánování prožitkových aktivit ve třídě. V rámci své metodické podpory mateřských škol jsem se také setkala se zajímavým konceptem s názvem "Smyslové hraní", autorky Heleny Nixové, který mohu doporučit jako příklad dobré praxe podpory všech výše uvedených, preferovaných prvků pedagogické práce.
Nedostatečné využívání formativních prvků
Komentář: Česká školní inspekce opakovaně upozorňuje na význam kvalitní zpětné vazby dětem, podpory sebehodnocení a vytváření prostoru pro reflexi vlastního učení.
Administrativně pojaté plánování
Komentář: Plánování bývá někdy zaměřeno více na rozsah dokumentace než na skutečnou podporu pedagogického procesu. ČŠI dlouhodobě zdůrazňuje, že rozhodující je funkčnost plánování, nikoliv rozsah písemných záznamů. Administrativa nejen na úrovni škol, ale také tříd dosahuje dlouhodobě neúnosné míry. Otázkou zůstává jaké důvody k tomu jsou? Kde je příčina důrazu na administrativu? Stručně a jednoduše není možné odpovědět, je to dlouhodobý, systémový problém. Alarmující je však skutečnost, že administrativa přesahuje do času ředitelek, na úkor práce s pedagogickými týmy a v případě učitelek významně začíná zasahovat také do přímé práce s dětmi.
Použité zdroje:
Česká školní inspekce. Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2026/2027.
Česká školní inspekce. Výroční zprávy České školní inspekce.
Česká školní inspekce. Tematické zprávy České školní inspekce.
Česká školní inspekce. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání.